Co s připáleným dnem?

Povedlo se mi pěkně splálit dno od Brewmaster varny. Myl jsem speciálním přípravkem i nechával dostát ve vodě s jarem, ale nepomohlo. Je dobrý nápad to vydrhnout drátěnkou?

 
tak pomohly babske rady, jedla soda s citronem a vydrhnout dratenkou. Bylo potreba zapojit vetsi silu (dratenka rozjebana na srot) a rozhodne doporucuji gumove rukavice! pivo uvarene a vypada to, ze se to tam bude pripalovat stale casteji

Domovarnici se shodují na tom, že připalování jde předejít tím že vystíráš až při teplotách nad 57°C Sice tím nedodržíš recepturu, nedojde k úplnému zmazovatění, ale když dodržíš cukrotvorné teploty a prodlevy tak to nikdo, krom opravdových znalců nepozná.. Právě ta teplota 52 je příčinou pozdějšího připálení.

Ahoj, můžu potvrdit, co říká Zdeněk. U těchto all in one hrnců se to obecně doporučuje. Já zezačátku vystíral při nižších teplotách, ale teď to tam dávám při 55 stupních a pivo je super. Po vaření někdy na dně trošku přichyceno mám, ale nic, co by pár pohybů drátěnkou a horká voda nespravily.

Nuže, přátelé domovarníci, tohle bude trochu delší čtení.
Vystírat až při 57°C je trochu moc, protože přicházíte už i o většinu rozsahu peptonizačních teplot, který je cca od 40 do 60°C, ale maximum je 51-52°C. Takže pokud nebudete mít vysloveně přeluštěný slad, tak se vám snadno stane, že škrobová zrna řádně nenabobtnají, tím pádem dobře nezmazovatí a enzymy nebudou mít pořádně co zcukřovat, protože se nedostanou k mazu.
Pokud chcete bez nebezpečí vystírat při 37°C, dělal jsem to v jednohrnci takto:
1) objem vystírací vody si rozdělte v poměru 2/3 a 1/3.
2) vystírací vodu ohřejte na 37°C, vypněte topení a můžete vystřít našrotovaný slad.
3) Nechte probíhat vystírací prodlevu, při které bobtnají škrobová zrna. Mezitím si tu odebranou 1/3 vody ohřejte na 80°C.
4) Poté spusťte míchadlo (máte-li volič rychlostí, tak na tu vyšší) a pomalu přidávejte horkou vodu do vystírky. Topení je stále vypnuté!!
5) Tím se dílo zahřálo na cca 51 °C. Tomuto procesu se říká zapářka. Nechte v peptonizační prodlevě zmazovatět škrobová zrna a od této chvíle už vám nehrozí jejich připálení na dně, protože maz bude rozmíchán v díle.
6) Můžete zapnout topení a přihřívat na nižší cukrovornou teplotu.
===
Od chvíle, kdy to dělám takto, tak stačí po sčerpání mladiny do spilky setřít dno houbičkou a je jako nové.
===
Ve skutečnosti už začínám na 37°C málokdy a začínám vystírat až na peptonizační teplotě, protože mám slady rozluštěné dobře.

Ať se daří!

Díky, každá rada se hodí a tohle vypadá dost sofistikovaně. Já přecházím na vaření v hrnci na plynu abych měl větší objem na celý keg, ale určitě to někomu pomůže.
Akorát poznámka... Dneska v cizině hodně letí jednokroková infůze kdy se jede jen 67-68 pak prodleva a odrmut a nikde nikdo nebrečí, že by měl pivo plané bez těla a slabé kvůli nedostatečně uvolněným škrobům. Což se dost rozchází s tím, co píšeš.
Holt vaření piva je prostě alchymie a člověk se furt něco učí a hledá si cestu, která ho dovede k jeho vysněné chuti.

Tím nechci říct, že nemáš pravdu. Ze začátku jsem pár várek vystíral na 52 a je pravda, že mi vycházela účinnost varny kolem 80% a když jsem začal vystírat výš abych neměl připálený hrnec, výtžnost šla dolu. Takže, kdo má dobrý hrnec rozhodně neudělá chybu, když se pojede podle tvých rad ale u hrnců bez míchadla a oběhové pumpy (Typově Klarstein Füllhorn,)je jistější začínat výš i za cenu nižší výtěžnosti.

Jasně, 67°C je "brewers window", a když to tam necháš hodinu, tak určitě něco vysladíš. Já si přesně tímhle způsobem dělám materiál pro startér ve chvíli, kdy zrovna nemám k dispozici sladinu odebranou z díla.
Vtip je v tom, že tím světem, kde se rmutuje tímhle způsobem, je hlavně USA, Austrálie a JAR. Kde vlastně nikoho moc nezajímá, kolik tam toho nasype, protože výtěžnost varny je pro ně lehce druhořadá. Takže zatímco u nás si uděláš infuzí nebo 1rmutem ležák do 30l KEGu ze 7 kg sladu, oni nasypou do varny klidně 10-12 kg do pytle. Pak ho zvednou na hák, co vyteče, to vyteče. Nějakým vyslazováním se málokdo zabývá, protože obsah pytle ochotně zkrmí domácí zvířectvo. Je to zkrátka jiný způsob rmutování. Potom chmelovar, vychladit, zakvasit a nazdar. Pro běžné svrchňáky, a když ti zároveň nejde o výtěžnost, tak určitě OK.
Kdo jede v ležácích CZ/DE typu, tak holt vaří jiným způsobem.
Hlavně jsem to nechtěl podat tak, že je to snad jediná pravda, jak dělat infuzi. Šlo mi především o to, abych dal všem návod, jak se dá v allinone varně udělat mladina s vystírkou při 37°C, aniž bys pak musel drbat karbon z připálených škrobů ze dna. Protože to je název vlákna.
TOHLE bylo cílem, a snad se mi to povedlo.
===
Při vaření beztak nejvíc záleží na tom, abys v každé chvíli věděl (i když jedeš podle receptu) PROČ děláš to, co zrovna děláš. A hned druhá věc je, skamarádit se se surovinami a vědět, co např. můžeš čekat od sladu X od výrobce Y. Což už ale je mimo rámec této odpovědi.

Ať se daří!

Ahoj kluci, moc děkuji, za Vaše postřehy. Naprosto souhlasím, že výtěžnost je při vystírání do 55 stupňů nižší, pořád jsem řešil proč a nikdy se mi to nespojilo. Jsem Rád, že tyto informace mám a určitě vyzkouším způsob, který Beranec doporučuje. A jak psal Zdeněk o té jednokrokové infuzi, tu už jsem vyzkoušel vícekrát a za mě jsou výsledky opravdu fajn. Dělal jsem takto British Golden Ale i pšeničné a obojí dopadlo opravdu dobře.

Moc díky! Můžu experimentovat. Vařil jsem teď tři várky a zkoušel vystírat při 56°C namísto obvyklých 52°C a zase se dole něco usadilo (nejspíš opotřebením hrnce). Nicméně si myslím, že důležitou roli hraje typ sladu.

A taky si rád zaexperimentuju se zmíněnými radami. Nakonec, pro takhle připálený hrnec: jedlá soda, citron, drátěnka a gumové rukavice

Kdo má po záruce může před topná tělesa, respektive před jejich vypínače vložit triakový regulátor za zhruba 400.- kč a přesně dávkovat výkon. Tam kde má hrnec jen dvě volby výkonu pak dostane lepší možnost řízení výkonu. To taky sníží pravděpodobnost připalování. 
Samozřejmě je potřeba trochu něco o elektrice vědět abys snížením napětí neovlivnil chod displeje a oběhového čerpadla u hrnců které ho mají. 

Drátěnka je opravdu poslední zoufalá možnost. Připáleniny se nejlépe uvolní s hydroxidem sodným, který necháš pár hodin působit cca 20% roztok. Nerezu to nijak neublíží ale pozor na hliník a barevné kovy, ale hlavně na ruce a oči. Použij rukavice, (nejenom dámy, ale každý.) Je to silná žíravina
Jedlé soda je slabší, ale snad bude fungovat taky, jen ji je třeba před použitím převařit, tím "zesílí". Během vaření sody se uvlňje neškodný plyn, šumí to jako s citronem. Nicméně ta soda s citronem je nesmsl, to tam rovnou můžeš nasypat sůl. Ničemu to nepomůže.
Z komerčních přípravků lze doporučit krbík, dobře se s ním čistí také nanosy po chmelovaru.
Michal
 

Nazdar vařiči. Tak to vím naprosto přesně. Máš štěstí, že jdu zrovna kolem Taky jsem dřív drhnul, ale jemně houbičkou, nechtěl jsem poškrábat dno, děsná dřina. Drátěnku nikdy. Po mnoha pokusech i s perkarbonátem sodným mě napadlo vyzkoušet jednu úžasnou nechemikálii. (škodlivý čistící chemikálie nikdy) Je to velice snadný a tak účinný, že tomu ani nebudete věřit až to sami vyzkoušíte. S připáleninou i velice silnou není třeba mechanicky nic dělat. Stačí na ni nalít obyčejný ocet a jen tolik aby byla mírně zaplavená. Necháte do druhého dne a pak se jí stačí jen lehce dotknout a sloupne se celá jako blána. A to je všechno. Varu zdar