Nastavení tlaku CO2 na kyvetě

Ahoj všem, prosím o radu:

V ležácké kyvětě nuceně sytím plzeňský ležák při 1 st C na vypočtených 0,65 barech (tj. 2,54 vol. co2). Počítám, že to zabere 10-14 dní. Pak odpojím a nechám ležet dalších min. 14 dní, než bude možno konzumovat (prosté ležení).
Jaký hnací tlak pak nastavím při čepování? Kyveta jest osazena přímo přes ball lock - jolli naražeč výčepním kohoutem (tj. žádné vedení piva hadicemi). Servírovací teplota bude mezi 6-7 st C ( tedy obsah se ohřeje z 1 na 6/7st C) Kyvetu mám v lednici řízenou exter. termostatem. Někde na amer. webu jsem vyčetl, že se nastaví na redukčním ventilu  10-12 PSI (0,7-0,8 bar). Bude to dostatečný tlak, nebo pivo bude pěnit popř. ztrácet říz? Jaké máte prosím zkušenosti.
S nadměrnou pěnivostí piva při čepování se potýkám pravidelně (zatím jen ejly, různé receptury). Pravda jest, že tato piva jsem sytil jiným stylem = zrychleně ( 30 min válení kyvety po podlaze s tlakem 1,9 bar - dokud brala plyn). Kyvety a kohout se zdají v naprostém pořádku a čisté- žádné mechanické překážky, o které by se pivo při cestě z kyvety do sklenice rozbíjelo na pěnu, jsem nevypozoroval.
Díky za odpovědi. 

Trošku podivnej dotaz - protože když si umíš spočítat, že pro úroveň nasycení 2,54 vol. CO2 při 1 °C musíš nastavit tlak 0,65 baru, co ti brání v kalkulačce (předpokládám, že pro výpočet jsi použil místní nástroj ) místo ležáckého jednoho stupně Celsia dosadit výčepní teplotu 7 °C baru?
Výsledkem je 1 bar, což je tlak, při kterém ti zůstane úroveň nasycení piva stejná jako při ležení...


Ohledně druhé části dotazu - nepíšeš, při jaké teplotě jsi zrychleně sytil, ale pokud to byla nízká teplota, tak jsi to pivo přesytil jako prase a nedivím se, že ti pění. Když už nutně musíš sytit zrychleně (tj. pod relativně vysokým tlakem a nízké teplotě), dělá se to jen chviličku (maximálně nižší jednotky minut). 
Pokud jsi kyvetou válel/třepal/kýval po dobu třiceti minut, klidně opět použij tu samou kalkulačku a zkusmo v ní popstupně zvyšuj úroveň nasycení tak dlouho, dokud se ti nezobrazí vypočítaný tlak 1,9 bar.

Příklad: pokud jsi sytil pivo za studena (například po Cold Crash) pod tlakem 1,9 baru, přesytil jsi ho až na úroveň 4,4 vol. CO2.

Aaaaaha.
1) Asi nedokonale jsem si načetl návod nuceného sycení u tebe na webu (" do okamžiku, kdy proud CO2 ustane" vs. dodatek tučným písmem ) takže piva jsem měl stopro přesycené (5 st C a 1,9 bar, dokud kyveta polykala = cca 25-30 min)
2) mate mě doporučení nakolik nastavit např. hospodský výčep na origoš pivní sudy - www.vycepy.com/jak-nastavit-tlak.html -  základ je 1,6 bar až 2.05 - 2.55 bar dle roč. období, délky vedení, převýšení atd.
Jaký je vůbec tlak v sudu z pivovaru? Předpokládám, že koncentraci CO2 v pivu by měly mít plus minus stejnou - dle pivního stylu - byť je tam tvořena v CK tanku přirozeně, pak mi uniká proč tak vysoký hnací tlak.

Dále:
Přesycení tedy asi vysvětluje i náš pěnivý problém s pivem, co jme dali do sudů a šlo na výčep do hospody. Ty jsme sytili stejným způsobem jako kyvety. Nejde mi však do hlavy, proč i po natočení (asi na 5x) nemělo pivo ostrý říz, který by na přesycení poukazoval.
Problem solved. Holt, z nebe jsem nespadl...
Děkuji !

napsal:

Nejde mi však do hlavy, proč i po natočení (asi na 5x) nemělo pivo ostrý říz, který by na přesycení poukazoval.

No tak „nedostatek řízu“ je právě důkaz toho, že je pivo přesycené. Když natočíš jenom pěnu a musíš (dokonce pětkrát) čekat, než sedne, jak by se ty bublinky z pěny dostaly do piva? Z té pěny do něj nazpět nenaskáčou