Kyveta na sekundarni kvaseni a lezeni

Zdravim... chtel bych se zeptat na vase zkusenosti a nazory na kyvety. Jestli je pouzivate a jaky mate zkusenosti. Uvazuju ze bych taky aspon jednu poridil. Chtel bych to vyuzit na sekundarni kvaseni a nasledne lezeni piva. Videl jsem na bahnik.czbahnik.cz ze jde na kyvetu nasadit rovnou i pipa. To se mi celkem libi. Dal bych do kyvety pivo na sekundarni kvaseni a nasledne lezeni a pak bych z ni pivo rovnou cepoval. Mate s takovouhle variantou nekdo zkusenosti? Zajimalo by me zda by slo napr. do 19 litrove kyvety dat treba 15 litru piva a nechat natlakovat pri sekundarnim kvaseni a nasledne bez pouziti doplnovani dalsiho CO2 do kyvety, pivo z kyvety prubezne vytacet. Chapu ze by se snizoval tlak v kyvete ale jestli by se tak dalo vytocit temer vsechno pivo. Moc se v tom nevyznam tak proto se tak blbe ptam jestli s tim nemate nekdo zkusenost a neporadili byste. Diky.

Ahoj i já mám tuhle otázku..snad někdo poradí

Obávám se, že bez tlačného media se neobejdeš ( CO2, Biogon, vzduch ) pokud chceš pivo stejné kvality od prvního do posledního. Na to ti nepomůže ani kompenzátor, abys na začátku netlačil jenom pěnu a ve finále "větráka", kdybys spoléhal jenom na CO2 vzniklé sekundárním kvašením. Dokážu si představit, že po primáru přetočím do kyvety, přidám potřebné množství dextrózy pro požadované nasycení, zavýčkuju a nechám při určité teplotě nasytit. Ale pivu ven musíš pomoct, a už vůbec nemluvím o stáčení protitlakem do láhví. Kyvetu používám k nucenému sycení (ležení). Něco vytočím, něco dám do láhví, ale to pak máte tlakovku, regulátor, stáčečku, naražeče, hadičky.... .

@Davis - Díky moc za info. Asi teda pro zatím zůstanu u lahvování do plastu a skla. Je toho hodně co by se muselo vše nakoupit jak píšeš. Tak třeba tohle téma přijde na řadu někdy později.

Díky a měj se.

Pokud to s vařením myslíš vážně, pak u kyvet a ostatních souvisejících popriet stejně skončíš

Fází lahvování jsem si taky prošel a velice rychle jsem přešel na kyvety. Je to méně pracné, než umývat a skladovat sklo a PET lahve.

Ahoj,chci se zeptat na plnění kyvety z ležáckého tanku. Natlakuji kyvetu na stejný tlak jako v tanku a chci přepouštět pivo. Co použít na upouštění tlaku. U kegu používám narážecí hlavu a upouštím autoventilkem. S kyvetou nemám zatím žádnou zkušenost. Díky.Mira

Většina kyvet má pojistný ventil kterým se dá upouštět tlak (podobně jako autoventilkem). Pokud bys chtěl zachovat podobný tlak jako v tanku ( při rovnosti tlaku nic nepřetáhneš) po celou dobu stahování, můžeš použít hradící ventil na naražeči na výstupu nebo něco takového www.bahnik.cz/hradici-ventil-blowtie-2-sada-ball-lock-p2228/ nebo www.bahnik.cz/hradici-ventil-blowtie-sada-ball-lock-p2135/ . Nastavený tlak musí být vždy o něco nižší než máš v tanku, ale po transferu piva do kyvety můžeš dotlačit CO2 na požadovaný tlak.

Díky za odpověď. Takže jestli to chápu správně, tak na hradícím ventilu nastavím o např. 0,1 baru méně, než je v ležáckém tanku a kyveta se mi bude pomalu plnit. Těsně před naplněním celého obsahu kyvety tlak zvednu na tlak v tanku a mám staženo protitlakem. (popř. samozřejmě kyvetu dotlačím .

Nevím jestli rozdíl jedné desetiny baru bude dostatečný a asi to budeš muset
v průběhu stáčení upravovat, to je třeba vyzkoušet. Určitě hodně pomůže, když bude kyveta níž než dno tanku, ale nevím jestli je to v tvém případě technicky možné. Ano v podstatě stáčíš protitlakem tak jak jsi zvyklí.

zdravím, mám ještě jeden dotaz. Máte někdo zkušenost při nuceném sycení jak dlouho bude trvat nasycení piva, řekněme na 1 bar, když nastavím tlak na bombě, řekněme na bary 2. Teplota cca 5 °C.

Dlouho.Pokud bude kyveta stát, tak malou plochou na hladině se bude CO2 vstřebávat velice pomalu. Nejlepší je tomu trochu pomoci metodou "force". Položit kyvetu na bok, ať je plocha větší a hýbat s ní. Je to rychlé, po několika hodinách zkontroluješ a případně dofoukneš nebo kdybys to přepískl, tak ufoukneš. Na Youtube je spousta videí v angličtině. Z českých tam najdeš možná něco od Grádyše a Jerseyho.

No to je mi celkem jasný, ale budu ležet spíš v sudu 50 l a nechce se mi s pivem třepat. Dlouho mi nevadí, šlo mi spíše o ten časový údaj.

Nevím, jestli se na toto dá přesněji odpovědět. Ovlivňuje to spousta věcí, plocha hladiny, tvar nádoby, množství piva (poměr pivo/plyn ).

Zdravím všechny,

rád bych toto téma znovu otevřel, chtěl bych už totiž taky povýšit z lahví na kyvety a řeším obdobnou situaci. Není v mých silách co se týče prostoru zchlazovat kyvetu (ani tu menší 9L) na nízkou teplotu potřebnou pro nucené sycení, jak říká časopis Pivař. S trochou vstřícného počasí jsem v zimě schopný provést na balkóně nanejvýš cold crashing, od jara do podzimu téměř vůbec. Proto by mě zajímalo, jestli je nezbytně nutné při nuceném sycení dodržovat nízké teploty, případě co by se stalo, kdybych kyvetu nuceně nasytil a nechal ležet při pokojové teplotě. Vařím především ejly.

Zároveň mě ale napadlo ještě trochu jiné řešení v návaznosti na autora prvního dotazu kolem přirozeného nasycení v kyvetě. Prosím o komentář a názory, je-li toto řešení možné a jak by pivo dopadlo:
Kyvetu bych využil na sekundární kvašení pomocí dextrózy - tzn. naplnil bych kyvetu po rysku, kyvetu uzavřel a ponechal v jejím headspace vzduch. Přirozené nasycení by i v případě 9L/18L kyvety proběhlo při pokojové teplotě do týdne? Následně bych kyvetu připojil na PYGMY 20/k respektive na chladící výčepní zařízení s kompresorem, které vytlačí pivo z kyvety vzduchem. Docílil bych relativně konzistentního piva od začátku do konce? Pěnilo by jak má? A jak rychle by se pak kazilo?

Děkuji za Vaše postřehy.

S nasycením by takový problém nebyl, ale hlavní problém tohoto postupu je oxidace piva vzhledem ke kompresoru, takže pivo by bylo nutné vypít tak během 3 dnů. Dle mého názoru. Musel by jsi to tlačit plynem.

Díky za rychlý postřeh. Pokud lze takto v kyvetě sekundárně dokvasit, je to pro mě řešení namísto nuceného sycení, pokud to vyžaduje nízkou teplotu.

Co jsem pochopil, problém trvanlivosti je nejspíš u každého sudu s pivem (i komerčního) napojeného na výčepní zařízení se vzduchovým kompresorem. Pak ale existují chladící výčepní zařízení bez kompresoru (nebo kompresor zkrátka vypnout) – jako výtlačné médium bych použil bombu CO2 připojenou přes redukční ventil k narážeči na kyvetě, tím bych do kyvety hnal CO2 a pivo by se nekazilo, říkám to správně? Nebo už přirozené nasycení dextrózou pivo v kyvětě odsoudí k nízké trvanlivosti? V lahvích mi při pokojové teplotě pivo vydrží bez ztráty kvality chutě 1-2 měsíce.

V podstatě od dokončení kvašení by pivo nemělo přijít do styku se kyslíkem, protože se oxidací kazí (můžeš udělat test s částečně vypitým pivem, kam foukneš vzduch, zatřepeš, zavřeš a ochutnáš po pár dnech). Proto tlačit pivo z kyvety vzduchem jde přesně proti tomu, a je to spíš nouzové řešení pro víkendovou párty. Použít CO2 s výčepním zařízením jak píšeš je v pořádku.
Sytit v kyvetě dextrózou, tak jak jsi popsal, lze, a spousta lidí to tak i dělá, ale má to pár nevýhod. Jednak vzduchu v headspace kyvety také přispívá k oxidaci piva, zvlášť pokud s kyvetou kvůli rozpuštění dextrózy zatřeseš a jednak díky budeš mít větší sediment na dně. Navíc stejně budeš muset řešit čím pivo vytlačit.
No a ve chvíli kdy si pořídíš CO2 a redukční ventil, je lepší sytit nuceně a tlačit CO2. Stočíš vykvašené pivo do kyvety, headspace vypláchneš CO2, a pokud chceš spěchat, tak to rychlonasytíš, případně pak doladíš nasycení připojením CO2 bomby. Nemusíš čekat, až se ti to při pokojové teplotě nasytí, můžeš to dát rovnou ležet.
Jinak nechat ležet pivo při pokojové teplotě také není dobré. Je lepší mit je aspon ve sklepě, v boxu s namraženýma vložkama, někde kde dosáhneš nižší teploty, než je teplota kvašení. Zkus porovnat piva (nepasterovaná) co leží 1-2 měsíce v pokojovce a lednici, myslím, že je bezpečně poznáš. Lednice je optimální.

Díky za rady. Hodně jsem se porozhlédl a dám na radu s tím chlazením. Nakonec jsem se rozhodl vydat cestou nikoli kontaktního suchého chlazení ale cestou kegerátoru v výčepem, kde pivo vychladím ještě před nuceným sycením CO2 a následně ho nechávám ležet. Překvapivě pro mě tam není velký cenový rozdíl od PYGMY a budu mít rovnou i lednici. Stálé místo holt nějak vyřeším.

K sycení v kyvetě – Ještě jsem našel, že i po přidání dextrózy do kyvety můžu headspace vypláchnout CO2 a přesto k nasycení dojde. To mě trochu překvapilo, protože jsem žil v představě, že kvasinky potřebují právě kyslík v headspace jako třeba u skleněných lahví. Nebo headspace stačí jen k vyrovnávání tlaku a kvasinky už si nějaký ten kyslík najdou ve vykvašeném pivu? Může to opravdu fungovat? Tím by se vyřešil problém s oxidací.

Ještě dotaz kolem nuceného sycení – Narazil jsem právě na dvě metody: týden připojená kyveta v lednici na CO2 (viz Pivař 2) versus rychlonasycení, jak bylo řečeno i tady. Spíš bych chtěl využít rychlého nasycení, abych kyvetu nemusil mít dlouhodobě připojenou k bombě nemusel kupovat dva ventily apod. Existuje nějaký univerzální způsob nebo návod, abych válením kyvety pivo rychle nasytil?  Je například potřeba vyšší tlak, než který vypočítám vzhledem ke stylu a teplotě piva? Kdyžtak mě prosím odkaž na patřičný článek. Děkuji.

K sycení kyvety dextrózou a vyplachem CO2. Asi by se to také tak nasytilo, ale nemám s tím zkušenost. Já jsem po sycení dextrózou v lahvích přešel v dalším kroku na kyvety a nucené sycení CO2, sycení dextrózou v kyvetě už mi přišlo zbytečné.
K nucenému sycení jak píšeš - V časopise Pivař 2 se píše, že nejdříve vyšším tlakem než cílovým 5-10 minut koulet kyvetou. Pak nastavit tlak a nechat týden - to je pro mě zrychlené sycení. Nezrychleně to beru tak, že bys s kyvetou nekoulel a nezvyšoval tlak a nechal to jen nastavené na cílovém tlaku. Ono po 5-10minutovém koulení se zvýšeným tlakem už pivo (podle mě) výsledné nasycení má, a ten týden jen probíhá k "rozmělnění" CO2 v celém objemu a podržení požadovaného tlaku.
Jinak já když jsem sytil nuceně, tak jsem neměl moc místa v lednici (resp. pultovém mrazáku), nechtělo se mi do něj dělat díru pro hadičku od CO2 bomby, tak jsem zrychleně nasytil, bez CO2 bomby dal do lednice a jen jsem po pár dnech kontroloval jestli drží správný tlak.