Dokvášení - nasycení piva v lahvích

Ahoj, prošel jsem témata a nenašel odpověď, kterou bych potřeboval. Když jsem zkoušel pivo po pvré, stalo se mi, že téměř vůbec neprobělo nasycení v lahvích. Po dokvašení v kasvné nádobě jsem to stočil do laví, přidal dextrozu a nechal přes týden ve stejné teplotě, pak dal do lednice na 10 dní (byla to IPA - jednalo se o dárkovou sadu na výrobu piva, takže jsem jel podle návodu a více jsem k tomu v té době neměl načtené), nicméně došlo k tomu, že dokvašení a nasycení neproběhlo. Ještě dodávám, že jsem nestočil část do pet, abych mohl nasycení ověřovat... Teď jsem uvařil pivo už po svém, také svrchně kvašené a mám obavu, aby vše proběhlo jak má. Známý, co dělá cider mi říkal, že pokud to prokvasí do "mrtva" je možné, že kvasinky i po přidání cukru nemusí být schopny znova nastarotvat. Jak to mám tedy udělat se stáčením? Když to stočím hned po dokvašení, tak to bude ještě zakalené neusazenými kvsainkami, tak kdy je ten správný moment stočení? V nějakém videu domovarníka na youtube bylo řečeno, že se může kvas něchat po dokvašení ještě 1-2 dny odpočívat, aby právě ty kvasinky sedly.

K tomu bych ještě navázal druhý dotaz. Kvasím v plastovém kýbli s výustným ventilem a odkalovací matkou. Měl jsem v plánu na ventil nasadit stáčeč a stáčet do lahví, někde jsem však četl, že by se mělo pivo stočit hadičkou do pomocné nádoby a pak až do lahví.
Co je vhodnější?

Děkuji za odpovědi

Ahoj, co se týče první otázky, je to zvláštní, možná to byla jen nějaký blbá shoda okolností. Já osobně dělám hodně suchá piva, protože mi nechutnají hlavně české ležáky, které mi přijdou dost sladké, tak kvasím "do mrtva", jak uváděl tvůj kamarád a nikdy se mi nestalo, že by po sekundárním nasycení nebylo pivo nasyceno. Co se týče tvého druhého dotazu, doporučil bych kombinaci, tzn. stočit do druhé nádoby a pak použít takový ten plastový stáčeče na výpustní ventil. Já sám mám obojí (jak stáčeč plastový, tak hadičku), ale raději volím stáčeč na lahve a hadičku případně na kyvety. Důvod nové nádoby je v tom, že když přeliješ mladinu do nové nádoby (sedlina kvasnic zůstane v té původní), dobře tam pak rozmícháš odpovídající množství dextrózy, která se v objemu rozpustí a pak budeš mít všechny lahve stejně nasycené (použiješ např. kalkulačku na výpočet nasycení - www.homebrewmap.com/cs/tools/calculators/carbonation),

Snad jsem pomohl. Kdybys měl další otázky, klidně se ptej, pokud budu vědět, rád pomohu:-)

díky za odpověď asi to tak bude, jak píšeš. Asi to byla nějaká náhoda, protože, kdyby to bylo běžné, tak by to tu už na fóru někdo řešil... Nicméně, mám 6 dní nalahvováno a zkušební plastová lahev říká, že sycení probíhá...

K tomu stáčení, bohužel jsem neměl druhý kbelík a nechtěl jsem to stáčet přes hnce zpět znovu do kvasného (vymytého) kbelíku, abych to udělal, jak píšeš, bál jsem se, aby pivu víceré přetáčení neublížilo více, než stočení přímo z kvasné nádoby. Po prokvašení to bylo krásně sedlé na dně, takže se to přes tu matici podařilo točit téměř vše čistě... Ono i když tam něco proklouzne, tak stejně při tom dokvášení další kaly vzniknou, tak je to asi jedno...

Tak to je super zpráva, že se pivo sytí. Jinak přelití z nádoby do nádoby bych se nebál, kdysi jsem to vyčetl v nějakém z těch návodů na internetu a dělám to tak pořád. Momentálně mám za sebou za dva roky vaření - celkem 32 várek (od 25l do 45l), skoro pokaždé jiný pivní styl, či recept a nikdy jsem s tím neměl problém, takže za mě určitě doporučuji. Co jsi vařil jako svůj první vlastní recept?

slad Plzeňský a Mnichovský, chmel Červeňák a svrchní kvašení kvasnicema US-05, plán byl udělat 18 l mladiny cca 13 plato, ale měl jsem asi velkej odpar a taky nějaký odpad, takže toho bylo nakonec 15 l 16+ plato, výtěžnost byla větší, než bylo spočítáno v kalkulačce... no bál jsem se to ředit, to jsem neměl ještě tak načteno, že to vlastně nevadí, tak jsem to zakvasil takhle. Namísto 5+- dní kvašení, co jsem čekal, to jelo skoro 10, konec už byl pomalejší, ale furt se mi zdálo, že tam je hodně zbytkového cukru, což jsem nechtěl, nakonec to skončilo na zdánlivé hustotě 1.012. Ještě mě napadlo, jestli ty kvasinky us 05 nemaj nějaké omezení, že jim třeba nesvědčí víc alkoholu... a že by na tu 16ku byly vhodnější jiné... Nicméně 16ku jsem původně nechtěl a příště už to udělám, jak potřebuju. Jinak jsem zkoušel dekokci na 2 rmuty, kdy se zrukření zřejmě povedlo, i barva dobrá, uvídmě, jak chuť. Mám rád hutné ležáky, ale i hořké IPY, tak jsem to zkombinoval, protože nemám sklep na spodní kvašení. Takže takovej paskvil

Já US05 používám nejčastěji, dokonce jsem si loni koupil to 500g balení, protože vařím docela hodně a cenově bylo úplně jinde. Minule jsem dělal takové polotmavé, kam jsem kromě Plzně dal taky Mnichov a Vídeň + trochu Carapils a bylo to super, každopádně zpět k těm kvasnicím. Vím, že se dělají kvasnice, které jsou určeny na vysokostupňová piva, což to tvoje evidentně je, jinak US05 kvasí dle mého celkem do sucha. Čím jsi měřil tu výslednou hodnotu hustoty?

Teď aktuálně kvasím WB-05, protože jsem vařil takovou variaci na Hoegaarden a ty jdou ještě víc do sucha. Mimochodem, loni v létě jsem udělal várku souru, kde jsem do jedné kvasné nádoby dal 05 a do druhé WB-06 a ten rozdíl byl nepopsatelný. Bylo to fakt jako úplně jiné pivo. S 05 bylo fajn, ale s WB-06, tím že to jsou kvasnice přímo na pšenici, tak to byla fakt jízda.

měřím to hustoměrem, poslední hodnota byla 1.012. Hodně se uvádí, že 1.010 je už prokvašeno, ale těžko říct, když je tam alkohol, tak to měří blbě a logicky toho zbytkového cukru bude víc... tak nevím... úplně se v tom ještě nevyznám, ale jak jsem to pročítal, tak mě ještě napadlo, že na to může mít vliv, jak velké prodlevy jsou při rmutování na nízké a vyšší cukrotvorné teplotě, při kteých se uvolňují látky, které ovlivňují barvu a plnost piva, ale které pak nejsou zpracovatelné kvasinkama ... pochytal jsem to různě z článku a možná to tak není, nevím, ještě jsem si nepořídili Pivařku každopádně to zkusím přístě znova s menšími volty a větším množství a třeba to půjde... každopádně dík za rady

Já jsem taky samouk a taky jsem to tak pochopil, jak píšeš, protože u vyšší cukrotvorné teploty by to mělo dělat při rmutování nezkvasitelné cukry, díky kterým je pak pivo sladší a tělnatější. Aspoň tak to chápu já a podle toho se řídím...

těsím se, až do tohoto vlákna příjde profík a naše teorie rozmetá v jedné větě Každopádně, příště to zkusím udělat stejně, ale slabší... ještě jsem nezmínil jeden nedostatek a to teploměry, měl jsem zavařovací a k tomu kuchyňkej bimetal do masa a hrůza, rozdíly o 10°C, ten zavařovací se při ohřevu nehýbal a pak hnes skočil třeba o 10° i víc, prostě jungle, takže je i možné, že to rmutování neproběhlo, jak mělo, každopádně to zcukřilo a dobře, ale otázkou je, jak při NCT a VCT...

To je jasné, že v domácích podmínkách se základním vybavením to vždycky bude vykazovat určité nepřesnosti, ale zase nemusíme platit spotřební daň z procent alkoholu, tak je ve finále jedno, kolik voltů to má, hlavně když to chutná